Orlice a Tichá Orlice

Tento průvodce popisuje Divokou Orlici i s Orlicí. Vodáci tyto řeky často kombinují a po splutí spodní části Divoké Orlice plynule pokračují do Orlice.

Měření vzdáleností v tomto průvodci funguje souvisle přes obě řeky.

Tichá orlice

Tichá Orlice pramení na západním svahu hory Jeřáb v Hanušovické vrchovině. Délka jejího toku je 107km. Po soutoku s Divokou Orlicí u Albrechtic vznikne Orlice.

Pro vodáky – turisty je zajímavá zhruba od Letohradu. Úzká říčka zde meandruje mezi listnatými lesy, řeka má svižnější tempo. V létě zde bývá málo vody.

Za Ústím nad Orlicí, resp. od Kerhartic je již řeka klidnější a má i více vody. Je možné dojet až nad Choceň, kde se obvykle končí.

Pod Chocní je opět možné nastoupit. Řeka zde klidně meandruje mezi loukami a listnatými lesy až k soutoku s Orlicí (po které je možné pokračovat dále).

Jezy jsou zde většinou nesjízdné. Na horním úseku najdeme několik tábořišť, pod Chocní však již není žádné (resp. až na Orlici v Týništi).

Orlice 

Orlice vzniká soutokem Divoké a Tiché Orlice kousek na Albrechticemi. Délka toku je pouhých 33km. Vlévá se do Labe v Hradci Králové.

Orlice se obvykle kombinuje s Divokou nebo Tichou Orlicí. Obvykle se končí nejpozději ve Svinarech, dále je pak řeka již hodně volejnatá. Nicméně je možné dojet až do Labe.

Řeka protéká přírodním parkem Orlice, břehy jsou lemované loukami a lesy, není vidět mnoho známek civilizace. Proud hodně meandruje (trochu náročnější na kormidlování) a poměrně svižně teče mezi vysokými břehy. Často narazíte na písčité pláže vhodné k odpočinku nebo slepá ramena. Dno je hlinito/písčité, díky čemuž je řeka obvykle celoročně sjízdná.

Prakticky jediné oficiální místo k táboření na Orlici je v Týništi nad Orlicí, tábořiště Rampa Sport.