Chebský hrad je románská falc v Chebu se zachovanou věží a patrovou kaplí a zbytky paláce postavená pro císaře Fridricha Barbarossu kolem roku 1180. Od roku 1958 je chráněna jako kulturní památka ČR Wikipedie

Osada Mostov je poprvé zmiňována v roce 1353, ale samotná původní tvrz až roku 1520. Tehdy její majitel Anzelm ze Štensdorfu prodal ves i tvrz Šlikům. Ti roku 1547 prodávají panství Nostvicům. V roce 1606 se dostává do majetku Arnošta Hofmanna z Minichhofu. Dalšími majiteli byli Jan Bedřich z Vchynic a Ludmila Felnerová. Po její smrti v roce 1660 vznikla o majetek pře. Nakonec sídlo získal Petr Vchynský. Poté ho odkoupil Jan Hartvik Nostic, a vlastnil ho do roku 1693. Další majitel, Bedřich Perglar z Perglasu přestavil tvrz do podoby barokního zámku. V roce 1738 získávají spojením rodů zámek páni ze Schirndingu. Opět se střídalo několik majitelů; Josef Kolbenschlag, Michal Bruster, Rummerskircherové a také Kommersové. Kommersové z Chebu (Antonín Emanuel Komers) přestavěli zámek v romantickém stylu a založili zámecké zahrady. V roce 1886 odkoupil Mostov průmyslník Haas z Hassenfelsu, a po roce 1945 byl využíván stáními statky.

Tato památka, jako jedna z mála přežila „starostlivou péči“ státních statků, a v 21. století zde byl vybudován hotel, wellness centrum vyšší třídy a je zde provozována také restaurace s možností konání svatebních hostin. Okolní hospodářské budovy byly opraveny a velmi dobře jsou udržovány také zámecké zahrady. I přes svoji skrytou polohu je zámek neustále navštěvován turisty. Wikipedie

Staré Sedlo je v pozdně barokním[1] stylu postavený zámek ve stejnojmenné obci v okrese Sokolov.

Již ve 14. století stávala na ostrohu nad pravým břehem Ohře v místě čp. 52 a 53 a jejich zahrad tvrz, jejíž pozůstatky lze na těchto místech nalézt dodnes. Na tomto základě vyrostla obdélná patrová stavba zámku s velkými rizality s portály a mansardovou střechou. Klasicistní zámek ve Starém Sedle byl vystavěn v roce 1816 podnikatelem Johannem Davidem von Starckem z Kraslic, který sem přenesl sídlo své firmy. Zámek poté sloužil dále jako rodové sídlo Starcků. V současnosti je zámek sídlem obecního úřadu.
Wikipedie

Goticko-románský hrad Loket byl založen v první polovině 13. století. Na jeho místě se nacházelo staré slovanské hradiště zvané starý Loket. Hrad byl po svém postavení oporou králi Václavovi I. proti jeho synu Přemyslovi. Když se však Přemysl stal sám králem, zřídil kolem Lokte léna, o která se staral jeho zástupce loketský purkrabí. Tato léna propůjčoval německým pánům a rytířům za vojenskou pomoc v kraji. Na základě privilegia vydaného Janem Lucemburským v roce 1341 měli leníci tyto statky v dědičném držení, ale bez práva odkazovat je nečlenům rodu.

V době husitských válek byl purkrabím Půta z Limburku, který řídil obranu celého kraje proti husitům. V letech 1421,1427 a 1429 se husité pokoušeli hrad dobýt, ovšem bez úspěchu. 20. září 1434 zastavil král Zikmund hrad Loket s městem, Andělskou horu, město Ostrov a panství hroznětínské, falknovské a hartenberské svému kancléři Kašparu Šlikovi. Po smrti Kašparova syna Matěje roku 1487 došlo k dvojímu dělení šlikovských panství mezi syny Mikuláše, Kašpara a Jeronýma 1487 a 1489. Mocenský vzestup a spojení s evangelickými stavy přivedly Šliky do konfliktu s královskou mocí. Ve šmalkaldské válce (1546 – 1547) prohráli a jejich panství (předně Loket a Jáchymov) jim král zkonfiskoval. V roce 1551 propůjčil Ferdinand I. Habsburský Loket s purkrabstvím pánům z Plavna, ale pro jejich špatné hospodaření jim v r. 1562 Loket odebral a propůjčil ho loketským měšťanům.

V době Rudolfa II. byl pro spiknutí proti císaři na Lokti vězněn Jiří Popel z Lobkovic který zde v roce 1613 zemřel (druhé nejčastěji uváděné datum je 1607). Pohromy postihly město i hrad za třicetileté války. Evangeličtí stavové s pomocí mansfeldské posádky pod vedením rytíře Globnara po dlouhém obléhání (1620 – 1621) podlehli valdštejnským vojskům. V letech 1631-1632 se evangeličtí emigranti s rytířem Globnarem načas vrátili, ale poté museli definitivně odejít do exilu. V roce 1648 dobyli Loket Švédové a vyplenili ho. Město i hrad Loket začaly po třicetileté válce upadat a roku 1714 byl Loketský kraj připojen k Žatecku a obnoven byl až roku 1751. Wikipedie

Žulové skalní věže na levém břehu Ohře. Národní přírodní památka. Visutá lávka přes Ohři vede od skal k výletní restauraci na druhém břehu.

Zámek Doubí stojí na ostrohu nad řekou Ohře v Doubí, části Karlových Varů. Okolo prochází trasa NS Doubí-Svatošské skály. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky Wikipedie

Ke skalkám dojdete po červené a dálé po žluté značce.

Skalky skřítků je národní přírodní památka v západní části Doupovských hor necelý kilometr vzdušnou čarou na východ od Dubiny, části obce Šemnice v okrese Karlovy Vary.

Jedná se o geologické útvary - dutiny podlouhlého oválného tvaru s průměrem až 150 cm. Název skalky však není správný, protože se jedná o souvislou geologickou formaci. O vzniku dutin existují dvě teorie - G. C. Laube se domníval (1912), že vznikly díky plynným erupcím v proudu lávy a dotvořeny byly vodní erozí.[3] Proti tomu stojí teorie ze 30. let 20. století, která tvrdí, že vznik dutin má příčinu ve vyvětrání kmenů a větví, které tam byly uzavřeny během sopečné erupce - je zde však nápadná pravidelnost výdutí a nedostatek důkazů o rostlinách na jejich místě. Wikipedie

Mattoniha vila je v desolátním stavu.

Komplex bývalých městských lázní. Nyní většinou rozpadlé. Najdete zde např. umělý Mattoniho vodopád či sochu Jindřicha Mattoniho.
Většina objektů je v desolátním stavu.

Vodáci mohou zastavit při ústí Hornohradského potoka, odku je možné dojít na silnici a dále po modré značce na hrad.

Hauenštejn (též Horní hrad či Hauenstein) je hrad a zámek z druhé poloviny 13. století ležící v osadě Horní Hrad nedaleko Stráže nad Ohří v Krušných horách v okrese Karlovy Vary. Wikipedie

Himlštejn je zřícenina hradu na výrazném vrcholu Nebesa asi jeden kilometr severozápadně od obce Stráž nad Ohří v nadmořské výšce 638 m n. m. v Krušných horách v okrese Karlovy Vary. Dochovaly se z něj zejména portály dvou bran, část obytné věže, fragmenty paláců a opevnění. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky. Wikipedie

Ze Stáže nad Ohří dojdeme na hrad po zelené turistické značce.

Čedičová žíla Boč je přírodní památka ev. č. 2445, lokalita Boč - část obce Stráž nad Ohří v okrese Karlovy Vary. Správa AOPK Plzeň.

Důvodem ochrany je ukázka sloupcovitého rozpadu čediče. Nacházejí se zde stopy po třetihorní vulkanické činnosti a unikátní suťové lesy a kamenné moře. Wikipedie

Nejlepší výhled na skály je z pravého břehu řeky.

Horolezecká lokalita