Nastavení tisku

Zavřít tisk
Vodácká navigace
www.vodackanavigace.cz

Sázava

Celá řeka, délka 207 km
type
Rozštípená skála
pravý břeh
5,7 km
Rozštípená skála (560 m n. m.) je přírodní památka ev. č. 914, která se nachází v okrese Žďár nad Sázavou asi 3 km západně od okresního města Žďár nad Sázavou. Správa CHKO Žďárské vrchy.
Důvodem ochrany je význačný skalní útvar tvořený rulovou skalní stěnou. Skalní stěna je ve spodní části rozštípnuta zvětralou puklinou o délce 10 m a šířce cca 2 m. Podle tohoto rozštípnutí dostal skalní útvar svůj název.
Pod skalou protéká řeka Sázava a na louce pod skalou se nalézá zajímavé dílo zdejšího sochaře Michala Olšiaka - kamenná "Hlava Mamuta". Socha měří asi 2,5 metru na výšku a představuje hlavu obřího pleistocénního chobotnatce, jakoby vyrůstající ze skály.
V těsné blízkosti skály vede historická česko-moravská hranice.
Přírodní památka je přístupná po červené turistické značce ze Žďáru nad Sázavou do Velké Losenice nebo po žluté turistické značce vedoucí z odbočky do osady Česká Mez.Skála je vhodná také pro horolezce. Wikipedie
type
Socha mamuta od Michala Olšiaka
levý břeh
5,7 km
Narodil se v roce 1978 ve Žďáře nad Sázavou, kde také vystudoval gymnázium. Po jeho absolvování se věnuje malířství a sochařství a také často cestuje. Je autorem desítek soch z betonu, písku nebo kamene, které se nacházejí nejen na území České republiky, ale i v Německu či Itálii. Účastnil se také řady mistrovství ve tvorbě soch z písku, kde se umisťoval na předních pozicích. V současné době se zaměřuje na monumenty začleněné do krajiny. Jako malíř dosud uskutečnil více jak desítku výstav, přičemž se zaměřuje na malbu olejem či kombinovanou technikou. Od roku 2006 se živí jako sochař na volné noze a od dubna 2013 vede vlastní galerii ve Veselské ulici ve Žďáru nad Sázavou. Wikipedie
15,2 km
type
Zřícenina hradu Ronov
pravý břeh (1 Km)
Ronov nad Sázavou
20,9 km
Hrad Ronov nad Sázavou je dnes zříceninou ve východních Čechách. Postaven byl na začátku 14. století Smilem z Ronova, potomkem rodu Ronovců ze severních Čech. První zmínka o hradu je z roku 1329, v 16.století byl hrad opuštěn. Nachází se 1 km od Ronova nad Sázavou a 3 km východně od Přibyslavi. První písemná zmínka o hradu Ronov (název pochází od ostrví v erbu pánů z Ronova /Ronovce/ – německy die Ronne) se datuje do roku 1329, z nějž se dochovala listina vydaná syny Heinmana z Přibyslavi, mezi nimiž figuroval i Smil z Ronova, který se jako první po zmíněném hradu psal. Hrad tak byl založen nejspíše pány z Lichtenburka (z nichž páni z Ronova vzešli a byli jejich blízcí příbuzní) někdy v první polovině 14. století. Původně měl zřejmě být strážním hradem na důležité obchodní stezce mezi Německým Brodem a Žďárem nad Sázavou. Jeho vznik tak souvisí s kolonizací horního Posázaví ve 13. století, která byla motivována především zdejšími bohatými ložisky stříbra. Tato kolonizace byla povětšinou prováděna právě pány z Lichtenburka. Wikipedie
57,4 km
type
Hrad Ledeč nad Sázavou
pravý břeh (400m)
Ledeč nad Sázavou
78,3 km
Ledečský hrad se řadí mezi nejstarší šlechtické hrady v Čechách a je jediným dochovaným hradem středního Posázaví. Tento složitý komplex hradu se vypíná na vápencovém ostrohu nad řekou Sázavou, kde vévodí krajině a městu Ledči nad Sázavou.
5,8 km
type
Zřícenina hradu Chřenovice
pravý břeh (100m)
84,1 km
Chřenovice (hrad) je dnes zřícenina gotického hradu ze 13. století u řeky Sázavy nedaleko městečka Ledeč nad Sázavou v okrese Havlíčkův Brod. Spadá do území obce Chřenovice.Založen byl pravděpodobně roku 1280 Lévou z Janovic. Jednalo se o hrad strážní nad soutokem řeky Sázavy s potokem Jestřebnice. Po roce 1318 byl hrad majetkem rytířů z Chřenovic a v roce 1474 jej koupil kutnohorský měšťan Kunrád Náz. Nakonec jej vlastnili páni z Říčan, kteří hrad s okolím připojili k ledečskému panství. Roku 1545 byl zmiňován jako pustý. Dnes je z něj zachována vysoká válcová věž a několik zbytků silných hradeb, vše obklopeno stromy. Wikipedie
18,9 km
type
Vodácké muzeum
pravý břeh (300m)
Zruč nad Sázavou
103 km
Unikátní muzeum v Čechách a možná i v Evropě je umístěno v areálu Zručského dvora, jen pár kroků od zámku. Je zde pro návštěvníky připravena interaktivní prohlídka historických i nejmodernějších lodí a kajaků, model řeky s bezpečným a nebezpečným jezem, laminovací dílna s mluvící figurínou, historické vodácké tábořiště či koutek s raftem, který je možno si nafouknout elektrickou nebo manuální pumpou.
+420 327 531 329
type
Zámek Zruč nad Sázavou
pravý břeh (200m)
Zruč nad Sázavou
103 km
Zámek pamatující mocný rod Kolowratů i neméně slavný rod Schebků, v jehož čele stál “Král železnic”, lze navštívit denně od května do září, v dubnu a říjnu o víkendech, mimo sezónu je zámek otevřen po předchozí dohodě.
+420 327 531 329
16,1 km
type
Zámek Kácov
levý břeh (100m)
Kácov
119,1 km
Kácov je barokní zámek ve stejnojmenném městysu. Byl vystavěn na místě někdejší tvrze z poloviny 15. století a do dnešní podoby ho podle plánů svého dvorního architekta Václava Špačka nechala v 18. století přestavět kněžna Anna Marie Františka Toskánská. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Zámecký komplex tvoří kromě zámku také farní kostel a poplužní dvůr. Doplňuje ho nefunkční, 150 metrů dlouhá spojovací chodba mezi zámkem a kostelem. Wikipedie
12,8 km
type
Hrad Český Šternberk
levý břeh (200m)
Český Šternberk
131,9 km
Český Šternberk je gotický hrad přestavěný na zámek na levém břehu řeky Sázavy nedaleko dálnice D1 na území stejnojmenného městyse v okresu Benešov. Stojí na hřebeni v nadmořské výšce asi 350 m n. m. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR a od roku 2008 také jako národní kulturní památka ČR.
Na ostrém skalnatém břehu středního toku řeky Sázavy byl hrad postaven před více než 760 lety. Roku 1241 ho zde založil Zdeslav z Divišova. Název hradu je odvozen od erbu rodu Divišoviců – zlaté osmicípé hvězdy (německy: Stern: hvězda, Berg: hora). V 15. století změnil hrad poprvé majitele, novým majitelem se stala větev Holických ze Šternberka. Roku 1467 byl hrad dobyt vojskem krále Jiřího z Poděbrad. Vinu nesl poručík Petra Holického, Zdeněk Konopišťský ze Šternberka, který byl členem Zelenohorské jednoty a účastnil se odboje proti Jiřímu z Poděbrad. Šternberkům byl hrad i s panstvím vrácen králem Vladislavem Jagelonským roku 1479.

Roku 1712 zemřel Jan Václav a po meči tak vymírá větev Holických ze Šternberka a hrad se dědictvím i prodejem dostal do rukou jiných majitelů než byli Šternberkové. Mezi nejvýznamnější představitele tohoto rodu patřil zejména Kašpar, hrabě ze Šternberka, který stál roku 1820 při vzniku Muzea Království českého, a později zajistil finance i úřední povolení pro časopis Českého muzea.V roce 1841 však byl hrad koupen Zdeňkem ze Šternberka a jeho rod ho vlastnil až do roku 1949, kdy byl hrad státem vyvlastněn. V restituci byl hrad roku 1992 vrácen potomkovi původních majitelů, Zdeňku Sternbergovi.
Prostory hradu jsou až na soukromé místnosti rodiny majitele veřejně přístupné po celou sezónu. Wikipedie
6,8 km
type
Hrad Pirkenštejn
pravý břeh (300m)
Rataje nad Sázavou
138,7 km
Pirkštejn neboli Pirkenštejn je hrad v Ratajích nad Sázavou, zvaný dolní. Byl vystavěn ve 14. století v jihozápadní části ratajské ostrožny pány z Lipé. Nejvýznamnějším představitelem tohoto rodu byl Hynek Ptáček z Pirkštejna (zemřel 27. 8. 1444 v Ratajích a je zde i pochován v kostele sv. Matouše), významný český státník, politik a diplomat, dobyvatel hradů Ostromeče a 1437 Sionu u Kutné Hory, vychovatel budoucího českého krále Jiříka z Poděbrad, s nímž byl později i rodově spřízněn (nejstarší Jiříkův syn Viktorin si vzal za manželku Hynkovu jedinou dceru Žofii).

Jediné úpravy hradu v období 18. století, kdy přešel do majetku církve a byla v něm zřízena fara, z útočištné věže se stala zvonice. Dodnes je v majetku církve, má nájemce a je veřejnosti – až na výjimky – nepřístupný. Každoročně jsou zde na konci srpna zahajovány Slavnosti Pirkštejnské růže. Wikipedie
14,4 km
type
Sázavský klášter
pravý břeh (100m)
Sázava
153,1 km
Sázavský klášter je komplex staveb historického kláštera. Leží v městečku Sázava nad stejnojmennou řekou. V 11. století jej založil svatý Prokop a stal se centrem slovanské liturgie. Od konce 11. století zde sídlili mniši latinského ritu, klášter byl nově postaven goticky a přestavěn barokně. Klášter byl zrušen na konci 18. století a přestavěn na zámek.

Klášter dnes spravuje Národní památkový ústav a kostel a faru užívá rovněž (stav 04/2015) místní římskokatolická farnost. Je zde expozice historie kláštera a využití pro kulturní aktivity. Klášter je chráněn jako Národní kulturní památka České republiky. Je chráněn jako kulturní památka České republiky. Wikipedie
14,7 km
type
Zřícenina hradu Stará Dubá
levý břeh (200m)
167,8 km
Stará Dubá je zřícenina hradu na levém břehu Sázavy asi 2,5 km severně od Přestavlk u Čerčan v okrese Benešov. Od roku 1958 je chráněna jako kulturní památka ČR.
Stará Dubá byla spolu s jihočeskými Příběnicemi jedinými hrady, které se mohly svou velikostí a výstavností vyrovnat menší královským hradům s obvodovou zástavbou, a dokládá tak výjimečné možnosti nejvýznamnějších šlechticů své doby.

První písemná zmínka o hradu je z roku 1282, kdy se po něm psal Onřej z Dubé z rozrodu Benešoviců. Rodu pánů z Dubé hrad patřil až do počátku 15. století, kdy ho získal Jan Zúl z Ostředka, který podnikal loupeživé výpady do okolí, a proto byl hrad roku 1404 dobyt zemskou hotovostí. Potom na hradě sídlil Vaněk z Dubé a po jeho smrti patřil Markétě z Rychemburka, která však žila v městském domě v podhradním městečku, takže samotný hrad byl zřejmě ve špatném stavu. Ve 40. letech 15. století hrad získal Bohuš Kostka z Postupic. V roce 1466 ho oblehlo, dobylo a zbořilo vojsko krále Jiřího z Poděbrad. Wikipedie
2,4 km
type
Zřícenina Zlenice (Hláska)
pravý břeh (200m)
Zlenice
170,2 km
Zlenice (lidově též Hláska u Senohrab) je zřícenina hradu nad soutokem potoka Mnichovky s řekou Sázavou jižně od obce Senohraby v okrese Praha-východ. Jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.

Na základě výsledků dlouholetého archeologického výzkumu se dnes předpokládá, že hrad vznikl na přelomu 13. a 14. století a jméno Zlenice, které máme v predikátu Oldřicha ze Zlenic doloženo k roku 1318, se vztahuje k tomuto objektu. Další zmínka o hradu je z roku 1351, kdy ho Jan ze Zlenic zastavil bratrům Štěpánovi a Ješkovi z Tetína.
K důležité změně došlo roku 1377, kdy se Zlenice staly královským manstvím. Na hradě tehdy sídlil Ondřej z Dubé, významná osobnost té doby, nejvyšší sudí království českého v letech 1361 až 1394, popravce Kouřimského kraje (od roku 1405) a autor právnického spisu Práva zemská česká. Na Zlenicích v zimě 1412–1413 také umírá v pokročilém věku 92 let.
V průběhu prvé poloviny 15. století hrad prošel rukama několika různých šlechtických držitelů, až byl v roce 1444 zastaven Kostkům z Postupic, kteří ho posléze získali do přímé držby. Stal se tak součástí rozsáhlého posázavského kostkovského dominia a v průběhu poděbradských válek byl mezi rokem 1463 a rokem 1465, kdy se již připomíná při rušení manského závazku jako zničený, obležen, dobyt a záměrně pobořen. Wikipedie
15,1 km
type
Zřícenina Zbořený Kostelec
pravý břeh (100m)
185,3 km
Zbořený Kostelec je zřícenina hradu nad stejnojmennou vesnicí nad pravým břehem řeky Sázavy nedaleko Týnce nad Sázavou v okrese Benešov. Hrad stojí na ostrožnovitém návrší v přírodní rezervaci Čížov v nadmořské výšce asi 300 m n. m. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR. Wikipedie
12,9 km
type
Stříbrné doly u Jílového
pravý břeh (500m)
198,2 km
Štola sv. Josefa je jedním z mnoha důlních děl významné části jílovského zlatonosného revíru - Kocourském žilném pásmu. Leží poblíž města Jílové u Prahy v údolí potoka.
Ve starší literatuře bývá označována štolou svatého Josefa. Štola je zakreslena na jedné z nejstarších dochovaných map jílovského regionu z roku 1730. Není tedy vyloučeno, že těžařské společnosti, pracující zde v 18. století, pokračovaly ve starém důlním díle, možná již z doby předhusitské. Nejslavnější období těžby, s velkým rozsahem důlních prací, bylo ve 14. století. Původní štola se později rozrostla v důlní dílo, jehož přesný rozsah ani historie nejsou přesně známy. Wikipedie
type
Železniční viadukt Žampach
pravý břeh (200m)
198,2 km
4,9 km
type
Pikovická jehla
pravý břeh
203,1 km