Na hrad Rabí se dostanete od řeky po žluté značce, je to necelý kilometr. Rabí je zřícenina hradu ležící ve stejnojmenné vesnici na vyvýšeném ostrohu nad řekou Otavou v nadmořské výšce 540 metrů, asi 8 kilometrů severovýchodně od Sušice. Je to rozlohou (zhruba 1 ha) největší hrad v Česku. Od počátku 14. století stávala na místě dnešního hradu tvrz pánů z Velhartic. V červnu roku 1421 byla obléhána a dobyta husity; při obléhání přišel o druhé (pravé) oko Jan Žižka rukou Přibíka Kocovského. V 15. století proběhla rozsáhlá přestavba, při níž došlo k rozšíření rozlohy hradu a bylo zesíleno jeho opevnění. Uprostřed byl postaven donjon s obytnou i obrannou funkcí, celkový prostor hradu byla rozčleněn na tři části které bylo možné hájit samostatně. Roku 1498 byla dokončena hradní kaple. Hrad byl vypleněn během třicetileté války a v 18. století vyhořel. Částečně byl renovován od roku 1920. V současnosti je přístupný veřejnosti, v rekonstruovaných prostorách je umístěno malé muzeum. Hrad je národní kulturní památkou. Wikipedie
|
400 m
Renesanční zámek Žichovice, vznikl přestavbou starší tvrze okolo roku 1603 Janem Libštejnským z Kolovrat. V roce 1680 byla postavena zámecká kaple. Zámek není veřejně přístupný (jsou zde byty), park je veřejně přístupný.
|
7,3 km
Na Prácheň dojdete nejlépe z Velkých Hydčic nebo z Horažďovic po zelené turistické značce. Prácheň je zřícenina gotického hradu na skále nad Otavou u Horažďovic, jeho zbytky jsou chráněny jako kulturní památka České republiky. Stejně se jmenovala i zaniklá vesnice v podhradí, kolem starobylého kostela sv. Klimenta, jež se dochoval dodnes. Na místě hradu existovalo již koncem 10. století dřevěné hradiště, které v dobách raného feudalismu v Čechách patřilo stejně jako okolní půda českým knížatům. Hrad Prácheň se tak stal centrem zdejší oblasti a získal po něm jméno celý někdejší Prácheňský kraj. V době vlády knížete Bedřicha je na Práchni jako kastelán roku 1184 doložen významný český šlechtic a zakladatel moci Vítkovců v jižních Čechách Vítek I. z Prčice, který právě pozici Práchně využil k pronikání do odlehlých koutů Šumavy a osidlování jihočeského pohraničí. Později však hradiště zpustlo a v roce 1315 Bavor III. se souhlasem Jana Lucemburského začal na jeho místě stavbu kamenného hradu. Ten měl úzké dlouhé nádvoří, na jižní a severní straně ohraničené palácovými křídly, a velkou obrannou věž. Hrad již však neměl správní úlohu předchozího hradiště a brzy začal pustnout. V 15. století jej nechal částečně opravit Půta Švihovský, ale od 16. století byl hrad opět pustý a již se nedočkal obnovy. Wikipedie
|
4,1 km
|
7,7 km
Katovická hora (též Kněží hora podle pověsti o kněžně, která se zde zřítila se srázu s kočárem) je vrchol v Blatenské pahorkatině o nadmořské výšce 493 metrů, nacházející se nad ústím Březového potoka do řeky Otavy severozápadně od Katovic. Jedná se o elipsovité hradiště o celkové rozloze asi 8 hektarů. Samotnou akropoli obepíná po celém obvodu val. Ze severu je k ní připojeno vnitřní a vnější předhradí. Všechny tři části jsou opevněny mohutnými valy, vnější a vnitřní předhradí dokonce valem dvojitým. Jednalo se zřejmě o dřevohlinité opevnění s čelní na sucho kladenou kamennou plentou. K prostoru akropole se váže pozoruhodný údaj o kamenných základech větší budovy rozebraných v minulosti. Menší archeologický výzkum této lokality podnikl roku 1946 jihočeský archeolog Bedřich Dubský. Dle nevelkého souboru keramických zlomků lze těžiště osídlení Kněží hory datovat do 9. století. Nálezy dokládají zánik alespoň části hradiště mohutným požárem. Hradiště na Kněží hoře spolu s Hradcem u Řepice, Hradcem u Němětic a Hradištěm u Libětic střežilo strakonickou kotlinu. Wikipedie
|
Jedná se o kamenný jednoobloukový most s neurčitým datem vzniku. Most stojí mimo koryto Březového potoka na místě, kde vedla obchodní stezka ze Strakonic do Horažďovic. Proč se Žižkův most jmenuje právě Žižkův není známo. Uvádí se však, že tak mohl vzniknout na základě katovické kroniky, která byla psána od roku 1883 a kde je zapsána domněnka, že tento most vybudoval Jan Žižka z Trocnova, když táhl krajinou v roce 1420 z Plzně do Tábora a u Sudoměře slavně zvítězil nad několikanásobnou přesilou. Ovšem pravděpodobnější je, že most byl vystavěn za krále Vladislava II. (1471–1516), který Katovicím povolil vybírat poplatky z dobytka hnaného na prodej do Němec. Další varianta je, že most mohl být postaven v 17. století, kdy kolem Katovické hory vedla přes Březový potok obchodní stezka ze Strakonic do Horažďovic. Most je dnes mimo koryto potoka, protože ve dvacátých letech 20. století byla provedena regulace toku potoka blíž k úpatí Katovické hory.
|
3,8 km
Střela je zřícenina hradu, jehož předhradí bylo přestavěno na barokní zámek nad stejnojmennou vesnicí asi čtyři kilometry západně od Strakonic. Stojí na levém břehu Otavy na osamělém návrší v nadmořské výšce 425 m. Zámek je chráněn jako kulturní památka ČR. Wikipedie Zprávy z roku 2008 poukazují na zpustlost objektu a obývání narkomany.
|
4,1 km
Hrad Strakonice je gotický hrad a barokní zámek s kostelem svatého Prokopa ve městě Strakonice na soutoku zlatonosné řeky Otavy a Volyňky. Wikipedie
|
9,3 km
|
6,1 km
Památník bitvy u Sudoměře
72,8 km
Od řeky (resp. od zatáčky hlavní silnice) po modré značce. Památník Jana Žižky u Sudoměře je monumentální socha vojevůdce Jana Žižky, připomínající jeho vítězství v bitvě u Sudoměře. Nachází se mezi rybníky Markovcem a Škaredým, nedaleko jihočeské obce Sudoměř v okrese Strakonice, v katastrálním území Mladějovice. Wikipedie
|
2 km
Dolní tvrz v Kestřanech je součástí historického areálu, kde se nachází také tvrz Horní, torzo barokního zámku a hospodářské budovy. Dnes náleží obě tvrze soukromým majitelům, kteří provádějí opravy a plánují znovuoživení tvrzí jako památek přístupných veřejnosti. Dolní tvrz je z obou dochovaných kestřanských tvrzí ta menší a mladší. První přímá zmínka o ní je z roku 1416. Zřejmě ji vystavěli koncem 14. století synové Mikuláše Barocha, který byl vnukem Alberta z Kestřan (prvního známého držitele Horní tvrze). Mikuláš Baroch, syn Ctibora Barocha, prodal r. 1475 Dolní tvrz majiteli Horní tvrze Bohuslavu z Kestřan. To se málem stalo méně výstavné Dolní tvrzi osudným. Již roku 1491, kdy obě tvrze kupoval Jindřich ze Švamberka, se Dolní tvrz uvádí jako zpustlá. Posléze byla roku 1553 přestavěna a využívána jako pivovar, sýpky a dokonce i jako kravín. V období 18. až 19 století byly obě tvrze přeměněny v hospodářské budovy a tím začala jejich postupná devastace, která pokračovala i ve 20 století, kdy se obě tvrze po první pozemkové reformě staly majetkem Státních statků. Wikipedie
|
34,1 km
Hrad Zvíkov se nachází nad soutokem řeky Otavy a Vltavy na Orlické přehradě, nedaleko vesnice Zvíkovské Podhradí v Jihočeském kraji. Od roku 1950 je národní kulturní památkou. Profesor August Sedláček jej ve svém díle nazval „králem českých hradů“. Státní hrad je ve správě Národního památkového ústavu a je přístupný veřejnosti. Wikipedie
|