Nastavení tisku

Zavřít tisk
Vodácká navigace
www.vodackanavigace.cz

Hron

úsek - Revište, délka 41 km
type
Most silniční
Zvolen
0 m
200 m
type
Most železniční
Zvolen
200 m
type
Most silniční
Zvolen
200 m
100 m
type
Přítok Slatina
řeka přitéká z levé strany
Zvolen
300 m
3,3 km
type
Most technický
3,6 km
500 m
type
Tábořiště Budča
pravý břeh
4,1 km
Tábořiště prochází rekonstrukci (léto 2020), ale je v provozu.
1,5 km
type
Most silniční
5,6 km
2,6 km
type
Most silniční
Hronská Breznica
8,2 km
900 m
type
Most železniční
Hronská Breznica
9,1 km
800 m
type
Most pro pěší
Hronská Breznica
10 km
type
Obec Hronská Breznica
levý břeh (400m)
10 km
500 m
type
Obec Hronská Dúbrava
pravý břeh (300m)
10,5 km
type
Jez Hronská Dúbrava
Nesjízdný
Hronská Dúbrava
10,5 km
Kolmý jez, výška 3,5 m, vpravo elektrárna, vlevo retardérka. Pozor, v půlce retardérky kámen.

Sjíždět
Sjízdné vlevo retardérkou, pokud je otevřená.

Přenášet
Přenášení po pravé straně
3,2 km
type
Obec Trnavá Hora
pravý břeh (500m)
13,6 km
type
Tábořište & Pub Stanica Camden
pravý břeh
Trnavá Hora
13,6 km
type
Most silniční
Trnavá Hora
13,6 km
4,1 km
type
Most silniční
17,7 km
1,3 km
type
Zřícenina hradu Šášov
levý břeh (200m)
19 km
Šášovský hrad (hrad Šášov) je rozlehlá zřícenina hradu na strmém levobřežním bradle přímo nad tokem Hronu v nadmořské výšce 340 metrů přímo nad vesnicí Šášovské Podhradie (dnes městská část Žiaru nad Hronom).
Královský hrad se připomíná v roce 1253 jako majetek bratrů de Vancha, z nichž Štěpán byl ostřihomským arcibiskupem. Spolu s hradem Revište, situovaným jižněji na druhém břehu Hronu, chránil průchod a cestu do hornické oblasti, především do Banské Štiavnice a asi i proto ho získal v roce 1320 štiavnický komorský hrabě. Hrad se stal střediskem panství Šášov. V době gotiky a renesance často měnil majitele. Král Zikmund ho daroval v roce 1424 královně Barboře, v roce 1447 ho vlastnil Jan Jiskra. Královna Beatrix, manželka krále Matyáše Korvína, ho v roce 1490 darovala Dóciům, kteří ho vlastnili do vymření rodu v roce 1647. V roce 1650 získal hradní panství koupí Gašpar Lipai. Za tököliovského povstání v roce 1677 se povstalci zmocnili hradu a vyplenili ho. Od té doby byl ve správě eráru, a protože už ztratil svou obrannou funkci, od 18. století pustl.
Nejvýše položený gotický palác, který tvoří základ horního hradu, často přestavovali. Na dlouhém úzkém vnitřním dvoře byly rozmístěny obytné budovy a na konci terasy na nejvyšším místě byl palác opatřen později trojhrannou věží. Horní hrad se svažoval směrem od paláce k nádvoří, které uzavírala velká kulatá bašta, chránící vstup do horního hradu. Před ní ležící opevněné nádvoří lemovaly obytné budovy na konci s kulatou strážní věží. Hrad byl dobře opevněn i v renesanci.
Wikipedie
1,3 km
type
Most silniční
20,2 km
type
Most železniční
20,2 km
type
Most silniční
20,2 km
1,9 km
type
Most silniční
Žiar nad Hronom
22,2 km
200 m
type
Místo nástupu na řeku
levý břeh
Žiar nad Hronom
22,4 km
type
Vodočet Žiar nad Hronom
levý břeh
Žiar nad Hronom
22,4 km
200 m
type
Obec Žiar nad Hronom
pravý břeh (1,7 Km)
22,6 km
type
Most silniční
Žiar nad Hronom
22,6 km
1,5 km
type
Most technický
Žiar nad Hronom
24,1 km
2 km
type
Most silniční
26 km
7,9 km
type
Obec Hliník nad Hronom
levý břeh (700m)
34 km
type
Místo nástupu na řeku
levý břeh
Hliník nad Hronom
34 km
Místo se využívá i na stanování. Kvůli blízkosti rychlostní silnice je však poměrně hlučné.
800 m
type
Most silniční
Hliník nad Hronom
34,8 km
300 m
type
Most pro pěší
Hliník nad Hronom
35 km
3,4 km
type
Most silniční
38,4 km
2,2 km
type
Místo nástupu na řeku
pravý břeh
40,6 km
type
Revište
pravý břeh (300m)
40,6 km
Hrad pochází pravděpodobně z druhé poloviny 13. století[1], kdy byl postaven spolu se Šášovským hradem na opačné straně Hronu. Jejich význam spočíval v ochraně úzkého průchodu, kterým vedla obchodní cesta k středoslovenským hornickým městům.

V listině se připomíná v roce 1265 a později v roce 1331. Právě 14. století je považováno za těžiště jeho vzniku. Je uváděn jako hrad královský. Procházel rukama několika majitelů (jágerský biskup, Jan Jiskra z Brandýsa). Ten se stal majitelem hradu v roce 1447; koncem 15. století ho manželka krále Matyáše Korvína Beatrix darovala Dóczyům, kteří se stali postrachem okolí a zaměřili svou rozpínavost zejména proti hornickým městům (nezřídka se uchylovali k obyčejným přepadům a rabování). V jejich majetku byl až do vymření rodu v roce 1647. Po tomto roce se opět spolu s okolními vesnicemi dostal do královského majetku. Po nějakou dobu ve správě jednoho z rodů z Banské Bystrice rodiny Grueberů.

Hrad byl těžce poškozen během povstání Imricha Thökölyho, ale vzápětí byl opraven. Poslední využití hradu bylo na konci 18. století, kdy se zde nacházely ubytovny vojáků. Po jejich odchodu hrad pustl a již v 19. století byl pouze ruinou. Dnes tvoří malebné zříceniny zasazené do hustého lesního porostu. Wikipedie