Věžka je zřícenina hradu 0,5 km východně od obce Druztová v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Nachází se na skalnatém vrchu nad levým břehem řeky Berounky v nadmořské výšce 310 m n. m. Jeho zbytky jsou od roku 1958 chráněny jako kulturní památka České republiky.

Zámek Kaceřov je renesanční zámek v Kaceřově v okrese Plzeň-sever. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR. Wikipedie

Libštejn je zřícenina gotického hradu v Plzeňském kraji v katastru obce Liblín v okrese Rokycany. Zřícenina stojí na vrchu nad pravým břehem řeky Berounky v nadmořské výšce 300 m n. m. Wikipedie

Na zříceninu se nechá dojít pěšky po lesní cestičce, která vede přímo od vody. Na břehu lze nechat klidně až 10 lodí. Není to daleko a pohled na řeku, který se vám naskytne, stojí za to.

Hrad byl založen Jetřichem z rodu Hroznatovců okolo roku 1232. Patří tedy k nejstarším šlechtickým hradům v Česku.
Je možné, že hrad Krašov nebyl založen Jetřichem z Krašova, protože tento Jetřich, synovec tepelského Hroznaty, se v roce 1232 nepsal z Krašova na Berounce, ale z Krašova u Bezvěrova, kde žil na otcově tvrzi. Snad tento Jetřich získal nějaké pozemky od krále Václava I., na nichž se rozhodl vybudovat nové sídlo, Krašovice, z nichž se poprvé psal v roce 1252. Jetřich měl bratra Sezemu II. a až jeho syn Sezema III., číšník krále Václava II., získal od krále pozemky u Berounky, na nichž počátkem 80. let vybudoval hrad Krašov. Poprvé se z něho psal v roce 1284.
Rod pánů z Krašova hrad vlastnil až do poloviny 14. století. Poté jej až do roku 1526 získal rod Kolovratů, po kterých se v držení hradu vystřídalo více majitelů. Během té doby byl renesančně přestavěn. V letech 1755–1779 se stal letním sídlem mnichů plaského kláštera, kteří si jej barokně přestavěli. Když byl klášter v roce 1785 zrušen, byl hrad opuštěn a rychle zchátral. Část hradu byla rozebrána na stavební materiál. Z něj byl postaven i dvůr Rohy.
Hradu se ujal Klub českých turistů, který hrad zakonzervoval, a později Spolek pro záchranu Krašova, který zde vybudoval turistickou ubytovnu a svými neodbornými zásahy zapřičinil nenahraditelné ztráty celé řady archeologických informací.
Od roku 1958 chráněn jako kulturní památka ČR. Wikipedie

Od jezu Čilá se dá ke Skryjským jezírkům dostat po cca 4 kilometrech nejdříve po červené značce proti proudu potoka, poté dále rovně kolem opuštěné rekreačky. Ze Skryjí po modré značce

Týřov (německy Angerbach) je zřícenina významného hradu Českého království. Nachází se v CHKO Křivoklátsko v katastru obce Karlova Ves na ostrožně nad soutokem Úpořského potoka a řeky Berounky v nadmořské výšce okolo 310 m n. m. Okolí hradu je chráněno jako národní přírodní rezervace Týřov. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.
Týřov je hrad kastelového typu postavený ve 13. století podle importovaného francouzského vzoru. Hrady kastelového typu mají pravidelný půdorys a hradby jsou osazeny větším počtem věží. V době postavení byl tento typ hradu ve střední Evropě ojedinělý a výjimečný a notně předběhl dobu. V západní Evropě se stavěly běžně, protože hrady byly často obléhány a dobývány, ale u nás neměly obdoby; podobná hradní architektura se začala uplatňovat až v 15. století. Ve vrcholném středověku spočívala obrana hradu v pasivním kladení překážek nepříteli. Hrady kastelového typu jsou naproti tomu schopny aktivní obrany. Wikipedie

Týřovické skály jsou výrazný skalní útvar tvořený svrchnokambrickými andezitovými lávami o mocnosti až 250 m nalézající se 0,5 km severovýchodně od obce Týřovice nad údolím Berounky na jejím pravém břehu.
Týřovické skály jsou dnes součástí NPR Týřov. Skály jsou zakončeny odděleným vrcholem se skalními stěnami a srázy. Od roku 1933 byly chráněny jako samostatná přírodní rezervace spolu se sousední přírodní rezervací Týřovské tisy. V roce 1984 byly tyto dvě přírodní rezervace sloučeny do Národní přírodní rezervace Týřov. Wikipedie

Jedná se o roubené stavení známé z povídek Oty Pavla, je dnes považováno za kulturní památku. Původně zde stával mlýn zvaný Myslice, který zanikl po roce 1425. Nedaleko se také nachází památný dub, který dorostl do výšky 10 m a obvod jeho kmene dosahuje v prsní výši 665 cm. Tento dub byl na počest spisovatele nazván dubem Oty Pavla.

Čertova skála je přírodní rezervace vyhlášena 27. října 1949 vyhláškou čj. 14.737/49. Důvodem ochrany je mohutný odkryv spilitových polštářových láv, původem z českých starohor, dále pak teplomilných rostlinných společenstev skal a stepí.
Pověst o vzniku Čertovy skály:

K Čertově skále se váže pověst o rybáři, který žil v Kouřimecké rybárně (známá z povídek Oty Pavla) se svou krásnou dcerou. Rybář ji však slíbil čertovi, za to, když do rána postaví most přes řeku Berounku a než zakokrhá kohout. Rybář jej při práci pozoroval z protějšího Čertova Luhu- když však zahlédl, že čertova práce rychle pokračuje, že má již postavený předpolí a dva pilíře, dostal strach. Proto běžel pro lucernu, kterou postavil do prostřed kurníku, až kohout zakokrhal. Čert následně zmizel, ale zbyl tu po něm rozestavěný most. Wikipedie

Pověst praví, že když vezl povoz kněze ze Zbečna do Skryj na mši, kněz kočímu tak lál, že při přejezdu řeky vypřáhl koně a kněze s povozem nechal v řece. Dle zápisu, pozemky okolo skály patřili k Nezabudické faře, proto se tomu místu říkalo Kněžské.

V pamětní síni si můžete prohlédnout známé i méně známé fotografie Oty Pavla, jeho rodiny, přátel, ale i fotografie z natáčení filmu Smrt krásných srnců, či jeho korespondenci. Pod stropem visí torzo staré pramice s rybářským vybavením.

O letních prázdninách je v provozu denně od 9 do 19 hodin, od dubna do června a od září do října je v provozu pouze o víkendech, a to od 9 hodin, o sobotách do 18 hodin, o nedělích jen do 15 hodin.

Křivoklát (německy Pürglitz) je jeden z nejstarších a nejvýznamnějších středověkých hradů českých knížat a králů. Nachází se na území městyse Křivoklátu v okrese Rakovník ve Středočeském kraji. Hrad je v majetku České republiky a je zpřístupněný veřejnosti. Jeho správu zajišťuje Národní památkový ústav.

Hrad Křivoklát byl nejprve využíván jako lovecký hrad knížat a králů. Kosmas se o Křivoklátu zmiňuje v souvislosti s rokem 1110, jelikož však archeologický průzkum žádné osídlení z 11.–12. století neprokázal, soudí někteří, že se Kosmas zmiňuje o jiném stejnojmenném místě. (Archeologický výzkum provedený NPÚ – územním obdobrým pracovištěm středních Čech z let 2004–06 prokázal násep raně středověké fortifikace).
Současný rozsáhlý gotický královský hrad vznikl ve 13. století na místě staršího raněstředověkého hradu, zmiňovaného poprvé roku 1190.
Hrad přestavěl a rozšířil Přemysl Otakar I. Stavební práce pokračovaly i za vlády jeho syna Václava I. V první polovině 13. století se stal jedním ze sídelních hradů českých králů a byl spravován purkrabím. Často zde pobýval Václav I. a Přemysl Otakar II. Ten dokončil přestavbu hradu a dal zbudovat hradní kapli. Po požáru Pražského hradu v roce 1316 se na Křivoklát uchýlila královna Eliška Přemyslovna. Dětství zde prožil Karel IV. (1319–1323), tehdy ještě jako Václav. Odtud odjel do Francie a o osm let později se sem vrátil i s těhotnou manželkou Blankou z Valois. Na Křivoklátě se narodila jejich dcera Markéta. Později však Karel dával přednost hradu Karlštejn. Často zde pobýval před postavením hradu Točník i Václav IV.
Hrad Křivoklát mnohokrát v historii těžce poškozovaly požáry. Hořelo zde každých 200 let. Roku 1422 byl hrad poškozen požárem poprvé. Při tomto požáru zanikl mimo jiné takzvaný Manský dům, jehož relikty v osmdesátých letech archeologicky zkoumal Tomáš Durdík. Výsledky tohoto výzkumu nejen poskytly zcela unikátní soubor často velmi luxusních předmětů denní potřeby, ale také zevrubné poznání zcela ojediněle dochované archeologické lokality. Manský dům totiž po požáru nebyl v žádné formě obnoven a jeho zbytky byly ponechány zcela bez povšimnutí a postupně zarostly vegetací.
Roku 1471 nechal hrad nově zvolený král, Vladislav II. Jagellonský vykoupit a pozdněgoticky přestavět. Tehdy hrad získal podobu, v níž se v hlavních rysech dochoval dodnes.
V 16. století se hrad stal majetkem Habsburků, kteří zde zřídili státní věznici. Za císaře Rudolfa II. zde byl uvězněn Edward Kelley. Další požár hrad téměř zničil v roce 1597. V 17. století byl hrad v rukou Valdštejnů a Fürstenberků. Poslední požár jej postihl roku 1826. Po roce 1880 prošel hrad výraznou puristickou rekonstrukcí. V roce 1929 prodal Max Egon Fürstenberk Křivoklát Československému státu. Wikipedie

Oppidum Stradonice bylo jedno z nejvýznamnějších keltských oppid na území Čech. Nacházelo se na náhorní plošině vrchu Hradiště v nadmořské výšce 380 m a zaujímalo plochu 90,3 ha. Vrch Hradiště je břidlicový blok situovaný mezi obcemi Nižbor a Stradonice oddělený ze dvou stran ostře zaříznutými údolími Habrového potoka a Berounky. Oppidum bylo přístupné nejsnáze z jihovýchodní strany, kde je návrší oppida odděleno od okolní krajiny jen mělkým a širokým sedlem.
Keltové se zde usídlili v polovině 2. století př. n. l.. V té době se jednalo pouze o malou, zpočátku neopevněnou osadu, spojenou s obchodní cestou podél Berounky. Nejstarší etapa výstavby opevnění spadá do období kolem roku 120 př.n.l.. V základech tehdy budovaného opevnění byla nalezena hliněná forma pro odlévání zlatých mincí, dokazující vyspělost zdejšího osídlení ještě v době kdy sídliště nebylo ohrazené.
Na přelomu letopočtu jej dobyli a vypálili Markomani. Wikipedie

Přírodní rezervace Tetínské skály byla vyhlášena roku 1974 a nachází se u obce Tetín. Důvodem ochrany jsou lomové odkryvy podloží se zbytky skalních stepí. Správou je pověřena CHKO Český kras. Wikipedie

Známý opuštěný vápencový lom, dnes navštěvovaný hlavně horolezci.

Karlštejn (něm. Karlstein), v obrozenecké době nazýván také Karlův Týn, je středověký hrad, nacházející se v katastrálním území Budňany v městysi Karlštejn v okrese Beroun, asi 30 km jihozápadně od Prahy, uprostřed Chráněné krajinné oblasti Český kras. Základní kámen byl položen 10. června 1348 arcibiskupem Arnoštem z Pardubic. Podle tradovaného výkladu byl hrad zbudován kvůli ochraně říšských korunovačních klenotů a svatých ostatků, ty zde však spolu s českými korunovačními klenoty nalezly umístění až postupem času; Karlštejn byl původně budován pro Karlovy soukromé účely coby malé sídlo s jednou věží a až postupně se rozrůstal o části určené ke střežení klenotů. V současnosti je hrad významnou národní kulturní památkou a jedním z nejnavštěvovanějších hradů v Česku. Výzdoba kaple sv. Kříže ve Velké věži je ukázkou vyspělého gotického malířství. Hrad je přístupný veřejnosti, je ve vlastnictví České republiky a jeho správu zajišťuje Národní památkový ústav. Wikipedie

Název místa pochází z lidové legendy, která k tomuto místu přiřadila sídlo Krokovy dcery Kazi. Kronikáři a historikové jako Kosmas, Dalimil, Václav Hájek z Libočan či Daniel Adam z Veleslavína se o tuto hypotézu přeli. Archeolog Jan Axamit při výzkumu v roce 1916 určil opevnění na Kazíně jako středověkou tvrz. Nalezeny byly rovněž stopy staršího neolitického osídlení (pozdní doba kamenná) a halštatského hradiště ze starší doby železné. Slovanské hradiště zde podle výzkumů nikdy nebylo. Wikipedie